Minulost: Narodil se služce jedné staré, bezdětné vévodkyni, co však měla velice laskavé srdce. Bohužel mu matka krátce po porodu zemřela, a tak se jeho výchovy ujala právě vévodkyně Elizabeth. Vzala ho za vlastního syna, dala mu lásku, vychování, vzdělání a vcelku pěkné dětství. Jelikož však byla stará, i ona těžce ochořela, a protože své služebnictvo brala za svou rodinu, na smrtelné posteli jim věnovala svůj nemovitý i movitý majetek, jakožto místo, kde mohou složit hlavu pod podmínkou, že zde Charles nalezne vždy bezpečné útočiště. Jelikož neměla štěstí na správného muže, vždy nazývala Charlese mužem jejího srdce a právě jemu věnovala své jmění pod podmínkou, že jej neutratí nerozvážně. Také se mu svěřila, že vždy toužila navštívit Itálii a hlavně Řím, což Charles vzal za svůj cíl, a tak začal cestovat. Nejprve navštívil Řím, kde se učil medicíně a právě po cestách Itálií narazil na staré spisy jednoho vynálezce. Jak se jen jmenoval - Vi Danci? Dorri Vanci? Hmh, zvláštní to jméno vskutku bylo, ale co je hlavní, právě odtud pramení jeho smysl pro vynalézavost a čtení mezi řádky... a také posedlost stroji a nápady, co do sebe pasují jako ozubená kolečka. Po dostudování cestoval dál a kromě lékařiny byl mnohokrát přizván i k řešení obzvláště zapeklitých trestných činů, kdy ne a ne dopadnout pachatele. Jednou se takto hnali za zločincem v mokřadech, on jednou šlápl vedle a nebýt všímavých strážníků, patrně by jeho tělo dnes zůstalo pohlcené bažinou. Jednoho dne se vrátil zpět do panství, aby navštívil staré známé a ostatně tam také zjistil, že mu jeho domýšlivá nevlastní matka zařídila zaměstnání v královském paláci, kam ostatně nyní míří.